Just give him another chance - 3. kapitola

2. srpna 2014 v 14:59 | Nicki
Nevím, jestli tu povídku vůbec někdo čte, ale pokud náhodou jo, tak... enjoy! :D

"Nikdo," zamumlal hnusně. Asi řekl něco, co nechtěl.
"Ach bože, ona je tvoje Propojená?" vyhrkla. Cože jsem? "Proč jsi mi to neřekl?!"
Tu holku to celkem hodně namíchlo.
"O co tady jde?" ozvala jsem se.
"Co tady děláš?! Neměla jsi přijít, nechtěl jsem tě nikdy vidět!" začal na mě křičet. Moje "opojení" z něj ihned přestalo. Dělá si srandu?!
"Williame?" zasyčela ta dívka, "víš, že je to proti pravidlům. Nikdy by ti to nevyšlo."
"Ty snad chceš, aby byla moje Propojená?!! Chci být propojený s tebou. Chci tebe!" O čem to sakra mele? Měla jsem chuť mu dát pěstí. Bylo vidět, že mě vážně nenávidí. No, já jeho taky. A to ho ani trochu neznám.
"Myslíš, že mě to neštve?! Ale... je jedno s kým budeš propojený, pořád můžeme být spolu. Já jsem taky propojená s tou dívkou..."
"Pořád nám bude stát v cestě. Nechci s ní mít nic společného. Ale ty nejsi na holky!"
"O co tady kurva jde?!" zakřičela jsem, protože už jsem to nevydržela.
"Nemůžeš se na ni vykašlat. Víš, že to není fyzicky možný. Navíc je to proti pravidlům. Když se s někým propojíš, musíš se o něj postarat."
"Fajn," zavrčel, chytil mě za ruku a táhl mě pryč. Tiskl mě tak pevně, že to začalo vážně bolet.
"Williame," vykřikla ta dívka, "přestaň. Co to do tebe sakra vjelo?! Normálně se nechováš jako naprostej kretén."
"Nechci s ní mít nic společného." Já s tebou taky ne, idiote!!
"Ale proč?!" Rozeběhla jsem se pryč, ale chytil mě a já málem spadla. "Bojíš se, že by ses do ní mohl zamilovat? Kvůli tomu, že jste propojení?"
"Jo. Navíc se mi nelíbí ten fakt, že když se nechá zabít, zemřu taky. Nemá žádnou sílu! Tu by zabil každý!"
"Williame, přestaň se chovat jako kretén. Nepoznávám tě. Můžeš jí vytrénovat."
"Hele, uvědomujete si, že to je taky na mě? Ty ho možná znáš... emh... ty znáš možná jeho dobrou stránku, ale pro mě to vypadá, že je to čistě naprostej debil. A nedokážu věřit, že nějakou dobrou stránku má, protože to prostě nejde... Takže mě laskavě pust. Nemám tušení, o co tady jde, proč jsem v jeho hlavě. Přijela jsem pro odpovědi, ale těch se asi nedočkám, takže jdu pryč."
"Dočkáš se odpovědí," zamumlal. Vypadal trošku míň naštvaně, ale …jestli jsem s ním nějak propojená, tak mě asi brzo odvezou do blázince, protože s takovým idiotem fakt nechci mít nic společného, "ale musíš jít se mnou."
"S tebou nikam nepůjdu."
"Chceš odpovědi, nebo ne?" zavrčel. Ach bože, proč já? Proč? Nechci být propojená s nějakým debilním impulsivním výbušným kreténem.
"Jo."
"Tak pojď. Anne, jdeš s námi, že jo?" Konečně aspoň vím její jméno.
"Tohle si musíš vyřídit ty. Pokus se jí nezabít, prosím."
Mám s ním být někde sama? Šel z něj docela hodně strach. Měla jsem pocit, že proti němu nemám ani nejmenší šanci. Vlastně to nebyl pocit, věděla jsem to. Ale bavili se nějak o tom, že nechce kvůli mně umřít, takže... kdyby mě zabil, tak umře taky?
Neochotně jsem nasedla do jeho auta a vydali jsme se neznámo kam.
"Co všechno si viděl?" zeptala jsem se znepokojeně.
"Nic moc... Neděláš skoro nic jiného, než že píšeš, takže jenom tvoje knížky. V podstatě."
"V podstatě? Co jinýho jsi viděl?" Nechtělo se mu moc odpovídat, což mě dost vyděsilo.
"Viděl jsem tě ve spodním prádle, nic jinýho... Vážně jsem toho moc neviděl, spíš jsem ti hlavně četl myšlenky." Proboha. No dobře, nebylo to nic tak strašnýho, ale ach bože! Proč?! No dobře, já se líbala s jeho holkou, což zní příšerně. "Co prosím?!"
"Co? Já nic neřekla."
"Byla jsi v mojí hlavě, když jsem se líbal s Anne?!"
"Ty mi čteš myšlenky i teď??!!"
"Děláš si ze mě srandu?!!!!"
"Vypadni z mojí hlavy!!"
"Ty vypadni z mojí!"
"Já v tvojí hlavě nejsem!"
"Viděla jsi, jak se s ní líbám!!!"
"Ach bože, nebuď takovej citlivka..."
Vypadalo to, že brzo vrazí do nějakého stromu nebo tak, aby se mě zbavil. No já bych se ho taky nejradši zbavila. Ups. Asi to teď slyšel. Polib si kreténe!!
"Proč jsi v mojí hlavě?" zavrčela jsem.
"Věř mi, pro mě to není o nic příjemnější než pro tebe. A naštěstí tam nejsem pořád, jenom když na něco myslíš fakt hodně silně."
"A jakto, že já do tvý hlavy nemůžu?" Ne, že bych chtěla, ale nebylo to fér.
"Chce to trénink. Já jsem mezi Propojenými vyrostl, ty ne. Máš se co učit."
Najednou jsme zastavili u obří bytovky. Nechtěla jsem s ním nikde být, obvzláště ne sama, ale neměla jsem jinou možnost.
Bylo tam strašně moc bytů, asi musely být dost mrňavý, protože... bylo jich tam fakt hodně. Šli jsme někam dolů, doufala jsem, že ne do sklepa. To bych se zbláznila strachy.
Nebyl to sklep, ale obří tělocvična. Nikdo tam nebyl, jenom spousty předmětů.
"Co přesně tady budeme dělat?" zašeptala jsem až moc vyděšeně.
"Trénovat. Jsi strašně slabá a nejsi dostatečně rychlá... To se musí změnit."
"Chci nejdřív odpovědi. Co obnáší, že jsme propojení? Kolik takových lidí je?"
"Stovky, většina z nich žije tady v Chicagu. V podstatě tady nejsou žádní normální lidé. Každý z nás má svého Propojeného, Osud. Vždy jen jeden. Máme potřebu se vzájemně chránit, být spolu," řekl znechuceně. No skvěle.
"Já s tebou být ale nechci."
"Věř mi, já s tebou taky ne. Ale postupem času se to změní. Jsme jako dva magnety... Ať už chceme nebo ne, jednou nás to k sobě přitáhne. Vlastně... výjimečně se stane, že se nenávidí. Z čehož vznikli Stoupenci. Kdyby tě někdo zabil, zemřu taky. Ale pokud se zabijeme vzájemně, ten druhý to přežije. Toho oni využili a toho druhého zabili. Lezly jim na nervy všechna ta pravidla... Že se o sebe vzájemně musíme starat, musíme být v tomhle městě a podobně. Chtějí všechny přesvědčit, aby se přidali k nim, aby zabili toho druhého... ti, kdo to nebudou chtít udělat zemřou. Nejsme propojení jen po dvojicích, ale nás všechny spojuje i nějaké pouto. Když toho druhého zabiješ, tak to přerušíš a všechny tím oslabíš, takže kdykoliv to někdo z nás udělá, jsme čím dál slabší a Stoupenci silnější."
"Stoupenci je teda fakt debilní jméno," zamumlala jsem.
"Takhle zareaguješ na tohle všechno?" řekl naštvaně.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama